3 faktory, které urychlují stárnutí

0
Rate this post

Jak životní styl ovlivňuje naše klikněte zde zdraví? Jak to mění naši krásu? Jak může změnit naši dlouhověkost? Pokusme se porozumět tomu, jak z životosprávy a makroskopických poruch můžeme dospět k jemným biochemickým změnám na bázi degenerativních procesů a urychlení stárnutí.

Stres je dnes tak používané slovo, že je přirozené si myslet, že byl vždy součástí naší slovní zásoby. Místo toho před padesáti lety nikdo nepoužíval slovo stres k popisu osobní úzkosti.

Od psychického k oxidativnímu stresu: 1. faktor zrychleného stárnutí

Stres se v posledních desetiletích stal nejrozšířenější a nejdiagnostikovanější psychickou poruchou v západní společnosti a podle mnoha vědců představuje největší hrozbu pro naše zdraví. Někdo to přirovnal k vrahovi, který jedná tiše, dokáže poškodit všechny orgány, a tím podkopat onu křehkou rovnováhu, které říkáme zdraví.

Ve skutečnosti je stres bezpochyby kořením života: tlačí nás k plnění a dosahování nových cílů, umožňuje nám růst, mít ambice, realizovat se, prožívat silné emoce. Kdo by si opravdu užíval život bez podnětů, bez silných emocí, bez závazku? Pokud je to tak funkční, je přirozené se divit, proč je nám z toho špatně.

Život se stal neustálou výzvou pro nás i pro ostatníVe skutečnosti je stres „eustres“, pozitivní a stimulující, když se střídá s chvílemi odpočinku, spokojenosti, dobití energie. Namísto toho se stává „strastí“, mocným jedem, který dokáže naše tělo více či méně pomalu opojovat, když pokračuje v nezmenšené míře.

  1. Tenkou a ne vždy rozpoznatelnou hranici, která odděluje dobrý stres od špatného, ​​je těžké identifikovat.
  2. Jak jsem mohl zažít u většiny svých pacientů, stres znecitlivuje, ubírá od schopnosti vnímat a naslouchat nejjemnějším emocím, a proto nám nedovoluje dostat se do kontaktu s životními potřebami.

Život se stal neustálou výzvou pro nás i pro ostatní

V sevření stresu necítíme hlad, žízeň a dokonce ani únavu a vzdorujeme, dokud nám není nevolno.

To, pokud nám to na jednu stranu umožňuje přežít – bylo by opravdu zvláštní, kdybychom se uprostřed závodu zastavili, protože jsme smutní, nebo jsme ospalí – na druhou stranu je nám z toho špatně, protože v dnešní době začíná soutěž když se probudíme a pokračuje až do chvíle, kdy jdeme spát, a často to ohrožuje i náš spánek.

  1. Je to přemíra požadovaného výkonu a neustálé podněty, které nás otravují. Nakonec ztratíme kontrolu nad situací a už nejsme schopni ovládat události.
  2. Život se stává nesnesitelným a přehnaně stresujícím a dokonce i věci, které jsme vždy tolerovali, se stávají nesnesitelnými.

Vše komplikuje skutečnost, že jak se naše kognitivní složitost zvyšuje, každá situace – i ta, která neexistuje, kterou si jen představujeme.

Nás emocionálně i fyzicky aktivuje a stresuje

Nás emocionálně i fyzicky aktivuje a stresujeJak vysvětluje Robert M. Sapolsky ve své úžasné knize „Proč zebry nemají vředy?“

Na rozdíl od zvířat, která mají jako hlavní zdroj stresu fyzické problémy, a to jak akutní (jako trauma nebo zranění, lov nebo útěk), tak chronické (jako je hladomor, sucho), lidé se musí vypořádat se stresory, které jsou spíše psychického sociální.

Obrovský rozdíl spočívá v tom, že akutní a chronické fyzické stresory, typické pro zvířata, vyvolávají přiměřeně dobré fyzické reakce, zatímco psychické a sociální stresory, typické pro člověka, mají tendenci poškozovat zdraví a vzhled, protože jsou intenzivnější a více trvalý.

Zebra běží, aby si zachránila život, nebo lev běží, aby si vysloužil večeři, aktivují mechanismy fyziologické odezvy, které se dokonale hodí pro krátkodobé fyzické nouze.

Když přemýšlíme a přemýšlíme o všech druzích stresových problémů

Aktivujeme stejné fyziologické mechanismy odezvy, které jsou škodlivé, když se z psychologických nebo jiných důvodů stanou chronickými.

  • Když přemýšlíme a přemýšlíme o všech druzích stresových problémůHlavní účinky, které najdeme, se projevují zvýšením srdeční frekvence, krevního tlaku, snadnou podrážděností a velmi nespecifickými a rozšířenými tělesnými poruchami jako je zánět žaludku, kolitida, potíže se spánkem, parestézie a seznam by mohl být ještě dlouhý.
  • Na pleti jsou účinky stejně patrné, s těžkými rysy obličeje, matnou pletí, výskytem nedokonalostí pleti.

Místo toho, co není vidět, je jev zvaný oxidační stres, který je vytvářen stresem samotným a hormony, které se uvolňují, kdykoli se cítíme ohroženi, subklinickým způsobem mění makroskopické a mikroskopické struktury našeho těla a pomalu připravuje půdu pro nemoci a stárnutí.

Volné radikály, vznikající oxidací, jsou látky, které jsou dnes pro svou nebezpečnost dobře známé jak v medicíně, tak v kosmetice.

Jedná se o vysoce reaktivní molekuly rozšířené po celém těle, které, pokud nejsou rychle neutralizovány, vážou a oxidují vše, co s nimi přijde do styku. Lipidy buněčných membrán, které jsou obrannou bariérou a odpovědné za regulaci výměny a komunikace mezi buňkami a vnějším světem, jsou oxidovány, a tím vyvolávají zánět a stárnutí.