Vážený návštěvníku,používáme analytické soubory cookie ke zlepšení vašeho zážitku z prohlížení. Můžete podrobnosti si vybrat, zda je odmítnete nebo přijmete.
Chcete-li získat informace o dalších souborech cookie a protokolech serverů, které používáme, přečtěte si naše zásady ochrany osobních údajů, zásady používání souborů cookie a náš inventář souborů cookie.
Skutečnost
- poslanci
- Vše o parlamentu
- plenární zasedání
- provize
- delegací
- Fakta o Evropské unii
- Evropský parlament
- Evropský parlament
EU v práci Orgány a orgány Evropské unie Pravomoci Soudního dvora Evropské unie Pravomoci Soudního dvora Evropské unie Stáhněte si list ve verzi PDF
Tato faktická poznámka zkoumá jurisdikci Soudního dvora Evropské unie (SDEU), který se skládá ze dvou soudů – vlastního Soudního dvora a Tribunálu – a nabízí různé opravné prostředky, jak je stanoveno v článku 19 Smlouvy o ES.
Evropská unie (SEU), články 251 až 281 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), článek 136 Smlouvy o Euratomu a v Protokolu č. 3 připojený ke Smlouvám o statutu Soudního dvora Evropské unie.
Soudní dvůr
Žaloby namířené proti členským státům nebo orgánu, instituci, úřadu nebo agentuře Evropské unieSoud rozhoduje o žalobách proti státům nebo institucím za neplnění povinností podle práva EU.
Žaloby pro nesplnění povinnosti proti členskému státu
Navrhují se tyto akce:ze strany Komise po postupu před zahájením soudního řízení (článek 258 SFEU): Komise vydá odůvodněné stanovisko poté, co dala státu příležitost předložit své připomínky (1.3.8); nebo jeden členský stát proti jinému členskému státu poté, co věc postoupí Komisi (článek 259 SFEU).
Role soudu:prokázat, že členský stát nesplnil své povinnosti, a v takovém případě je dotyčný stát povinen neplnění okamžitě ukončit;
Pokud Soud po opětovném předložení věci Komisí zjistí, že dotyčný členský stát nevyhověl jeho rozsudku, může uložit zaplacení finanční sankce (pevné paušální částky a/nebo pravidelné platby penále) , jehož výši stanoví Soudní dvůr na základě návrhu Komise (článek 260 SFEU).
Žaloby na neplatnost nebo nečinnost proti orgánům Unie
Předmět: případy, kdy se navrhovatel domáhá zrušení aktu, který je údajně v rozporu s právem EU (zrušení: článek 263 SFEU) nebo případy porušení práva EU, kdy se orgán, instituce nebo jiný subjekt zdržely vystoupení (článek 265 SFEU).
Postup: Odvolání mohou podat členské státy, samotné orgány nebo jakákoli fyzická či právnická osoba, pokud se odvolání týká aktu (zejména nařízení, směrnice nebo rozhodnutí) přijatého orgánem, institucí nebo institucí EU. a která se toho týká.
Úloha Soudního dvora: Soudní dvůr prohlásí napadený akt za neplatný nebo zjistí, že se zdržel hlasování, a v tomto případě je instituce, která je v prodlení, povinna přijmout opatření, která s sebou nese výkon rozsudku Soudního dvora (článek 266 SFEU) .
- Vzhledem k tomu, že Tribunál je příslušný pro všechny kasační opravné prostředky prvního stupně podle článků 263, 265, 268, 270 a 272 SFEU,
- jsou k Soudnímu dvoru podávány pouze opravné prostředky proti rozhodnutím Komise ukládajícím sankce podnikům (článek 261), jakož i proti stanoveno statutem Soudního dvora (ve znění nařízení (EU, Euratom) 2019/629 ze dne 17. dubna 2019).
Článek 51 statutu Soudního dvora stanoví, že odchylně od pravidla čl. 256 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie spadají opravné prostředky podle článku 263 do pravomoci Soudní dvůr a článek 265 Smlouvy o fungování Evropské unie, navržený členským státem:
Proti aktu nebo nečinnosti Evropského parlamentu nebo Rady nebo těchto dvou orgánů jednajících společně, kromě případů:
Další přímá odvolání
- rozhodnutí přijatá Radou podle čl. 108 odst. 2 třetího pododstavce Smlouvy o fungování Evropské unie;
- aktů Rady podle jejího nařízení o opatřeních na ochranu obchodu podle článku 207 Smlouvy o fungování Evropské unie;
- aktů Rady, kterými Rada vykonává prováděcí pravomoci podle čl. 291 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie;
- proti jednání nebo nečinnosti Komise podle čl. 331 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie.
Soudní dvůr má rovněž pravomoc podávat žaloby stanovené ve stejných článcích orgánem Unie proti aktu nebo zdržení se rozhodnutí Evropského parlamentu, Rady, těchto dvou orgánů rozhodujících společně nebo Komise a orgán Unie proti jednání nebo nečinnosti Evropské centrální banky.
B. Nepřímé žaloby: otázka platnosti předložená vnitrostátnímu soudu (článek 267 SFEU – žádost o rozhodnutí o předběžné otázce)
Vnitrostátní soud obvykle sám uplatňuje právo EU, pokud to konkrétní případ vyžaduje. Je-li však před vnitrostátním soudem vznesena otázka týkající se výkladu práva, může tento soud požádat Soudní dvůr o rozhodnutí o předběžné otázce.
Pokud se jedná o soud poslední instance, má povinnost se k soudu odvolat.
Vnitrostátní soudy vznášejí otázky týkající se výkladu nebo platnosti ustanovení práva EU, obvykle ve formě soudního rozhodnutí, v souladu s vnitrostátními procesními pravidly.
Rejstřík oznámí žádost stranám zapojeným do vnitrostátního případu, ale také členským státům a orgánům Unie. Účastníci řízení mají dva měsíce na předložení svých písemných vyjádření Soudnímu dvoru.