V těchto desetiletích, která nás podívejte se na to dělila od vstupu Maastrichtské smlouvy v platnost, definovala evropsko-národní disciplína skutečnou evropsko-národní proceduru, která řídí cyklus státního rozpočtu a která vidí v evropském semestru okamžik nejužšího vzájemného vztahu mezi EU. instituce a ústavní orgány s funkcí politického vedení v hospodářsko-finančních záležitostech.
Jedním z nejcharakterističtějších rysů zkušeností evropské integrace v této oblasti byla schopnost přizpůsobit regulační rámec sekundárního práva a aplikační praxi hospodářským, finančním a měnovým krizím, které se v průběhu času objevily.
Lze tedy pozorovat, že parametry Smluv prokázaly značnou flexibilitu
V postpandemických letech jsme svědky otevírání nové fáze evropského integračního procesu, který je svědkem budování silného a strukturálního propojení mezi koordinací hospodářských politik a ostatními politikami EU, zejména politikami soudržnosti (čl. 174 SFEU). ).
To vše se neobejde bez důležitých důsledků ve smyslu větší účinnosti a přesvědčivosti pokynů vyjádřených orgány EU v oblasti hospodářských politik s ohledem na hospodářské plánování a rozpočtové akty členských států.
Jsme svědky experimentování s novým modelem koordinace hospodářských politik, ve kterém jsou specifická doporučení pro jednotlivé země přijatá v evropském semestru posílena z hlediska jejich schopnosti řídit politické směřování státu v hospodářsko-finančních záležitostech.
- Během pandemické mimořádné situace i po ní jsme byli svědky vzniku nových nástrojů krizového řízení, které do systému zařadila Next Generation EU, která je propojuje.
- Proběhl také proces koordinace hospodářských politik, v němž rozpočet Unie přebírá hybnou roli, a to i díky možnosti smluvně získat společný dluh
Evropskou komisí, a v němž jsou hospodářsko-finanční omezení, která mají přesný dopad na Specifická doporučení evropského semestru pro jednotlivé země se prolínají s pravidly EU pro politiku soudržnosti.
Již v současném evropském semestru tedy
Zejména umění. 19 reg. EU 1060/2021, jejímž právním základem je čl. 174 SFEU, stanoví opatření k propojení účinnosti fondů se zdravou správou ekonomických záležitostí, která posilují doporučení pro jednotlivé země (CSR) přijatá Radou v souvislosti s evropským semestrem.
To umožňuje Evropské komisi „požádat členský stát, aby přezkoumal příslušné programy a navrhl jejich změny, pokud je to nezbytné pro podporu provádění příslušných doporučení Rady“.
- CSR pro Itálii zveřejněné 24. května 2023 ukazují podmínky hospodářských politik na velmi úzké propojení mezi politikami soudržnosti a hospodářskými politikami.
- Národní plán obnovy a odolnosti (PNRR) se v praxi zdá být nástrojem, který umožňuje, aby se dvě pravomoci EU protínaly a trvale propojovaly.
PNRR je plán, s nímž se provádí nástroj obnovy a odolnosti (EU reg. 2021/241). Italská PNRR je jedním z nejdůležitějších plánů předložených členskými státy Unie, pokud jde o finanční objem a typ závazků z hlediska reforem a investic.
Navzdory myšlence že reg
EU 2021/241 a rámec plánu by tvořily skutečnou svěrací kazajku kolem politicko-finančního směřování státu, která by rozhodnutí o rozpočtu ještě rozhodněji přitvrdila, než k čemu již došlo v minulosti, v roce 2021 a v roce 2022 tato první fáze zkušeností s obnovou .
- PNRR umožnila a umožní státu uvolnit prostor pro finanční manévrování (DEF 2023; Zpráva Účetního dvora za rok 2023 o stavu veřejných financí).
- V této fázi obnova fungovala v kontextu pozastavení Paktu o stabilitě a růstu kvůli aktivaci obecné únikové klauzule, čl. 3 odst. 1 písm. 5 a umění. 5 odst. 1 písm. 2 reg. (ES) 1467/97 v posledních třech rozpočtových cyklech.
Dosud tedy nebylo možné pozorovat účinky umění. 10 reg. 2021/241, který upravuje sankční mechanismy za neplnění závazků převzatých státem s předložením PNRR, protože tento článek ve skutečnosti nebyl použitelný.
Je důležité mít na paměti, že právě v souvislosti se zněním článku 10 několik vědců zaměřilo svou pozornost na nastínění nepružnosti z hlediska rozpočtových omezení, která by dala vzniknout PNRR.
Dnes se nacházíme ve velmi specifickém okamžiku, ve zlomovém bodě zkušeností s obnovou a prováděním PNRR.
Je jasné, že se nacházíme v kritické fázi, zastávce pro zkušenosti s obnovou a PNRR, zejména pro Itálii. Rok 2023 je bodem obratu a my musíme pochopit, zda je to hluboká krize, nebo zastavení a odjezd.
Je nutné se pozastavit nad těmito prvními lety provádění PNRR a nad tím
Co může určovat bod obratu ve zkušenosti s obnovou. V tomto ohledu jsou zajímavé dva aspekty.První je, že pro období 2024–2026 by měl vstoupit v platnost nový rámec pro evropský semestr.
Ve skutečnosti se již měsíce diskutuje o reformě aktů sekundárního práva, které tvoří disciplínu Paktu stability a růstu. Bez této reformy by měla být znovu aktivována evropská rozpočtová omezení.
V krátkodobém horizontu bychom tedy mohli vidět mechanismy propojení s evropským semestrem v praxi a sankční opatření stanovená čl. 10 reg. 2021/241/EU, která se týká koordinace mezi politikou obnovy a hospodářskou politikou.
- Druhým aspektem velkého zájmu je, že geopolitická krize pramenící z rusko-ukrajinského konfliktu vedla k hledání dalších hranic flexibility v samotné disciplíně Recovery.
- Od chvíle, kdy konflikt na Ukrajině vypukl, po plynové krizi a inflačním tlaku, který sužuje evropské ekonomiky, definovala
Evropská komise pokyny, jejichž cílem bylo přimět členské státy, aby přehodnotily své národní programy reforem tak, aby se stala energetickou kapitolou. uvedena v Plánech.
Změny plánů měly být provedeny s využitím nových ustanovení reg. 2021/241/EU, která umožňuje buď úpravu (aktualizaci) PNRR, nebo její úplnou revizi zavedením kapitoly energetiky v souladu s RePowerEU.