Rozvoj technologií se od doby prvních zákonných regulací ochrany soukromí reagujících na konci 19. století na dostupnost levných fotoaparátů a první bulvární aféry v masovém tisku stále zrychluje. Náš často nekritický přístup k novým technologiím přitom znamená pro naše soukromí ohrožení. Obchodní modely největších technologických gigantů jako Google nebo Facebook stojí na dolování osobních údajů − skutečného zlata dneška.

  Úřad pro ochranu osobních údajů odhalil během kontroly na ministerstvu vnitra neoprávněné přístupy k osobním údajům lidí ve víc než 90 tisících případů. Kontroloři ministerstvu za neuhlídání registru obyvatel uložili pokutu přes milion korun. Resort ale proti rozhodnutí úřadu podal rozklad a mezitím nabyla účinnosti nová pravidla o ochraně soukromí, pokutu tak ministerstvo ve výsledku platit nemusí.

 Policie chce v Praze testovat sledování obličejů. Magistrát už požádala, aby na šesti místech hlavního města aktivoval funkci automatického rozpoznávání obličejů. Ochránci soukromí ale varují, že k tomu není žádný důvod. Pomohla by tato technologie k pátrání po zločincích a ztracených dětech, nebo by spíš přibylo „šmírování“ v ulicích? Lenka Kabrhelová o tom mluví s datovým novinářem Českého rozhlasu Janem Cibulkou.

 Bezhotovostní hudební festivaly se objevily poprvé již loni v létě. Toto léto se počet těchto bezhotovostních akcí mohutně rozrůstá a do příštích let můžeme počítat s tím, že si obdobné akce pouze s hotovostí už nejspíš ani nevychutnáme. Organizátoři argumentují řadou výhod pro zajištění fungování festivalu, ale argumentem je i snaha vyhnout se povinnostem souvisejícím s nástupem dalších vln EET.