Česká vláda schválila 18. července 2007 novou Dohodu mezi Evropskou Unií a Spojenými státy o předávání dat pasažérů leteckého provozu (Dohoda o PNR). Dohoda představuje další ústupek tlaku Spojených států, které se snaží uvolnit si ruce pro získávání a nakládání s osobními údaji občanů cizích států v rámci boje proti terorismu a jiné zločinnosti. Je ale také dokladem rozporů mezi evropskými institucemi, nedemokratických postupů Evropské komise a neschopnosti Evropského parlamentu i dalších institucí plnit své kontrolní funkce. Minulá Dohoda PNR z roku 2004 pozbyla platnosti v září 2006 poté, co Evropský soudní dvůr rozhodl o tom, že Evropské společenství nemělo dostatek pravomoci dohodu uzavřít. Byla proto sjednána a uplatňována prozatímní dohoda, kterou však nikdy neschválil český parlament a jejíž platnost vypršela 31. července 2007. Oproti ní zvyšuje návrh nové Dohody, který byl naformulován 29. června 2007, délku uchovávání údajů, která musí předat letecké společnosti americkému Ministerstvu národní bezpečnosti.

Data, mezi něž patří například jméno držitele letenky, datum rezervace nebo vystavení letenky, dny zamýšlené cesty, informace o často cestující osobě a výhodách (například bezplatné letenky, lepší podmínky apod., kontaktní informace, informace o platbě nebo fakturaci atd. nyní bude moci ministerstvo uchovávat nikoliv původních 3,5 let, ale celých 7 let v tzv. aktivní databázi plus dalších 8 let ve „spící“ databázi. Může je také předávat dalším zemím podle vlastního uvážení. V minulosti přitom podobné údaje využívaly americké úřady nejen k vyhledávání podezřelých podle seznamů teroristů, ale k nezákonnému tzv. profilování pasažérů, které je zaměřeno na zjišťování návyků a charakteristik různých uživatelů služeb leteckých společností. Evropský parlament přijal na začátku července 2007 rezoluci, podle níž návrh nové dohody neposkytuje přiměřenou úroveň ochrany osobních údajů. Z podobných důvodů návrh kritizoval i Evropský komisař pro ochranu osobních údajů. Proces přijímání smlouvy však pokračuje. Poslanci Evropského parlamentu deklarovali, že jsou si vědomi obtížných podmínek, za nichž se vyjednávání s USA odehrávalo a přivítali některá zlepšení, podle nichž se mají i v případě dat evropských občanů začít uplatňovat principy amerického zákona na ochranu osobních údajů. I přesto však kritizují, že navrhovaná dohoda není právně vymahatelná a dat může být využito nejen pro boj s terorismem, ale i pro „nespecifikované dodatečné účely“.

Rezoluce Evropského parlamentu však není v procesu přijímání nové Dohody závazná a tak evropská Rada pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy nemusela k názoru poslanců přihlédnout. Podobně byly názory Evropského parlamentu obcházeny i při přijímání předchozích dohod. Na národní úrovni se proces vyznačuje podobnými prvky nedostatečné demokratické kontroly. Kvůli krátkým termínům pro projednání obešel návrh běžný legislativní proces a vyjádřil se k němu jen Úřad na ochranu osobních údajů. Podle něj návrh sice přináší zhoršení úrovně ochrany osobních údajů proti předchozím dohodám, přesto si však netroufl vyslovit proti uzavření navržené dohody. Podle informací z kuloárů Úřad poukazoval jednak na nebezpečí velkých finančních ztrát, které by mohly vzniknout leteckým společnostem v případě hrozícího zákazu letů do v USA a také na skutečnost, že by při vyjednávání případné bilaterální dohody s USA byla Česká republika v podstatně slabší pozici a mohla by tak být nucena k přijetí podmínek ještě horších. S výhradami proti návrhu vystoupila také poslankyně Kateřina Jacques (SZ), která se ve své argumentaci opírala o stanovisko nevládní organizace Iuridicum Remedium. Za této situace se vláda rozhodla k tomu, že návrh nové dohody sice přijme, ale zároveň si ponechá tzv. parlamentní výhradu, která by dávala českému parlamentu pravomoc podrobněji přezkoumat dohodu z hlediska záruk ochrany osobních údajů občanů.

Ministr zahraničí Schwarzenberg tedy na jednání Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy předkložil jednostrannou deklaraci, ve které upozornil na nezbytnost dodržování evropských standardů a bude požadovat větší spolupráci mezi Evropskou komisí a evropskými komisaři na ochranu osobních údajů. Konečné rozhodnutí o tom, zda Česká republika ve věci předávání údajů leteckých pasažérů vyjde vstříc americkým přáním, nebo zda se ztotožní s názorem Evropského parlamentu, čeká český parlament v nejbližších měsících. Výsledky lze přitom těžko předjímat. Razantní diskuse o tomto tématu do Česka totiž zatím nedolehla a stoupence spojenectví se Spojenými státy i stoupence národní suverenity nechává zatím chladné. Spí zatím obhájci tuhých bezpečnostních opatření i kritici nedemokratických evropských mechanismů. Dohoda je mezitím předběžně uplatňována.