Špionážní komunikace Ústavního soudu prohlášena za protiústavní

0
Rate this post

Nález protiústavnosti klikněte zde vydaný Ústavním soudem a důsledky: platnost zákona prohlášeného za protiústavní, správního aktu nebo ustanovení o příslušnosti.

Heslo zapamatuj si mě Návrh 21/12/01 Uživatelské jméno nebo E-mailová adresa Heslo zapamatuj si mě Autor: Alessandro LudoviciNíže bude proveden široký rozbor nejdůležitějších vět kasačního soudu, Ústavního soudu, Státní rady a soudů ve věci samé o problému vztahujícím se ke vztahům založeným na základě ustanovení následně prohlášeného za protiústavní.

Uživatelské jméno nebo E-mailová adresa

„Prohlášení ústavní nelegitimnosti zákona nezahrnuje zrušení nebo prohlášení neexistence nebo neplatnosti nebo zrušení zákona prohlášeného v rozporu s ústavou, ale spíše neuplatnění téhož, což vede ke vzniku jevu které je umístěno na účinné úrovni do mezilehlé polohy mezi zrušením, které má obvykle účinek ex nunc, a zrušením, které obvykle vyvolává účinky ex tunc.

  1. Uživatelské jméno nebo E-mailová adresaPravidlo prohlášené za ústavně nelegitimní je proto třeba neuplatnit s účinky ex nunc nebo s účinkem ex tunc v závislosti na tom, zda tato rozdílná účinnost v čase prohlášení neústavnosti vyplývá z povahy nebo obsahu protiústavního pravidla,
  2. nebo z rozsahu porušena ústavní norma nebo z různé míry kontrastu mezi posledně jmenovaným a právním státem, nebo konečně z povahy vztahu vzniklého v platnosti pravidla následně prohlášené za protiústavní.

Kromě hypotéz výjimečného charakteru, v nichž přebíjí veškeré účinky činů provedených na základě nezákonného ustanovení, je třeba konstatovat prohlášení neústavnosti (s ohledem na porušený ústavní předpis, na kázeň diktovanou ustanovením uznaným jako ústavně nelegitimní a vzhledem k povaze jím spravovaných).

Znamená zrušení pouze nedefinitivních účinků a v dosud probíhajících vztazích i účinků po zveřejnění rozsudku ústavního soudu, takže zůstává nezměněn ty předchozí účinky, které, ač lze přičíst stejnému vztahu dosud nevyčerpanému, definitivně, zcela nebo zčásti, dosáhly své konstitutivní, hasicí, modifikující nebo přenosové funkce právně relevantních situací (Cass. Civile, oddíl III, 11-04- 1975, č. 1384).

Je totiž známo

Ze výrok Ústavního soudu rozhoduje pouze pro budoucnost, nikoli pro minulost, tedy bez újmy nabytých práv.

  1. Stejný názor sdílí i řada dalších vět jak kasačního soudu a státní rady, tak i Ústavního soudu, kde se uvádí, že „zatímco zpětná účinnost prohlášení ústavní nelegitimnosti je odůvodněna samotnou eliminací ust.
  2. který již nemůže upravovat žádný právní vztah, pokud již nejsou vyčerpány určité právní situace

Vhypotéze právního nástupnictví – protože předchozí ustanovení je plně platné a účinné až do okamžiku jeho nahrazení – nový zákon může upravit pouze vztahy budoucí a nikoli i předchozí, pro něž platí zásada, že použitelnou disciplínou je ta, která je platná v okamžiku, kdy nastává právní stav nebo skutečnost zakládající právo. (Cass. civil, oddíl 28. května 1979, č. 311 v civilním soudnictví 1979 spis 5)“.

„Zpětná účinnost výroku o ústavní nelegitimnosti právního státu se nevztahuje na vztahy vyčerpané, tedy na vztahy, které vznikly před vydáním nálezu Ústavního soudu a daly vzniknout právním stavům již konsolidovaným a nehmotným r.

Na základě pravomocnosti soudních rozhodnutí, pravomocnosti správních opatření, která již nelze napadnout, úplného vyčerpání účinků projednávacích aktů, uplynutí promlčecí lhůty nebo propadnutí věci nebo provedení jiných úkonů nebo skutečností významných pro věcné nebo procesní rovině. (Římský soud 14. února 1995)“.

„Výroky o přijetí Ústavního soudu mají zpětnou účinnost

„Výroky o přijetí Ústavního soudu mají zpětnou účinnostOd počátku ruší platnost a účinnost ustanovení prohlášeného v rozporu s Ústavou, s výjimkou omezení „konsolidovaných“ právních situací v důsledku událostí, které právní řád uzná za vhodné. k dosažení tohoto účinku, jako jsou pravomocné rozsudky, správní akt, který již nelze napadnout, promlčení a propadnutí věci. (Cass. civ. oddíl III 28. července 1997 č. 7057).“

„Retroaktivita aditivních výkladových vět, vyslovených Ústavním soudem, nachází svou přirozenou mez v neuchopitelnosti právních stavů a ​​vztahů nyní vyčerpaných v období předcházejícím rozhodnutí soudu (Věc, ve které ustanovení o výjimce ze zvláštního Kurzy .

Zásada podle níž zpětná účinnost nálezů

ISEF byly napadeny v jurisdikčním sídle a v tomto sídle byly uznány za legitimní s konečným rozsudkem s následnou nedotknutelností relativního vztahu) (sicilský správní dekret č. 319 ze dne 24. září 1993).“

  1. „I když netrestní právo může mít zpětnou účinnost, tato retroaktivita, zejména v sektoru tzv. autentický legislativní výklad,
  2. naráží na meze v jednotlivých ústavních ustanoveních a v základních principech právního řádu, mezi něž je třeba počítat neuchopitelnost věci rozsouzené, v tomto případě věci správní věci,
  3. neboť její preceptivní obsah představuje způsob, jak není o nic proměnlivější než realita právní; administrativa se proto již nemůže osvobodit, i když zasáhl nový zákon (v tomto případě zákon ze dne 23. prosince 1992, č. 498 čl. 13) .

od dodržování res judicata, ba dokonce musí věřit, aby Zákonodárce tím, že přijal pravidlo d autentického výkladu, zamýšlel vyloučit z jeho použití situace, na které se vztahuje překážka věci rozsouzené. (Consiglio di Stato a. plén., 21. února 1994, č. 4).“

Ústavního soudu s vyslovením ústavní nelegitimnosti naráží na mez neodvolatelnosti účinků vyvolaných zneplatněným ustanovením v kontextu vyčerpaných vztahů, je aplikovatelná na tzv. aditivní věty. (sekce VI Státní rady, 20. listopadu 1995, č. 1312)“.