IuRe vítá rozhodnutí Ústavního soudu, který 4. ledna zrušil část trestního řádu, která umožňuje orgánům činným v trestním řízení vyžadovat provozní a lokalizační údaje o elektronických komunikacích (tzv. data retention). Včerejší rozhodnutí doplnilo dřívější rozhodnutí o zrušení povinnosti telekomunikačních operátorů uchovávat provozní a lokalizační údaje pro potřeby policie, které ÚS učinil na základě ústavní stížnosti podané skupinou poslanců a připravené naším sdružením. Aktuální rozhodnutí je významné kvůli aktuálně připravované právní úpravě data retention, především ve vztahu k omezení okruhu trestných činnů, u nichž bude možné data využívat.

Ústavní soud 4. ledna rozhodl o zrušení § 88a trestního řádu, který upravuje možnost orgánů činných v trestním řízení vyžadovat provozní a lokalizační údaje o elektronických komunikacích (tzv. data retention). Tímto rozhodnutím (Pl 24/11), který reagoval na podnět Obvodního soudu pro Prahu 6, Ústavní soud navázal na rozhodnutí z konce března 2011 (Pl 24/10), kterým rozhodl o ústavní stížnosti podané skupinou poslanců a připravené občanským sdružením Iuridicum Remedium. Tímto dřívějším rozhodnutím rozhodl o zrušení povinnosti telekomunikačních operátorů uchovávat provozní a lokalizační údaje pro potřeby policie. Nedostatečnou úpravu v trestním řádu kritizoval již v tomto rozhodnutí, ale vzhledem k tomu, že nebyla stížností napadena, nemohl ke zrušení této úpravy přistoupit. Dnešní rozhodnutí tak doplňuje rozhodnutí dřívější.

Ústavní soud při rozhodnutí vycházel z toho, že § 88a trestního řádu neklade dostatečné záruky pro ochranu práva na soukromí a práva na informační sebeurčení. Konkrétně ústavní soud kritizoval zejména neurčitost podmínky využitelnosti údajů pro trestní řízení, chybějící vymezení trestných činů, při jejichž stíhání lze data použít. Tato neurčitost pak podle Ústavního soudu vedla k obrovskému nárůstu žádostí o tyto údaje (v roce 2009 se jednalo o více než 280 000) a k neproporcionalitě zásahu do základního práva na soukromí. Ústavní soud ponechal uvedenou úpravu v platnosti do září 2012, do kdy by měla být přijata nová legislativní úprava, která by se měla podobat stávající úpravě využívání odposlechů v § 88 trestního řádu.

Iuridicum Remedium vítá rozhodnutí Ústavního soudu. Vzhledem k tomu, že v současné době Ministerstvo vnitra dokončuje přípravy nové právní úpravy uchovávání provozních a lokalizačních údajů, která obsahuje i úpravu § 88a trestního řádu, dá se očekávat, že před zářím 2012 bude nová úprava schválena. Na přípravě se IuRe podílelo jak vypracováním obsáhlých připomínek k návrhu, tak několika jednáními s představiteli Ministerstva vnitra a konzultacemi za účelem koordinace postupu s dalšími zapojenými subjekty jako je Úřad pro ochranu osobních údajů, Úřad vlády, Bezpečnostní informační služba nebo poslanci, s nimiž IuRe spolupracovalo při podání ústavní stížnosti. Návrh v současné podobě obsahuje v trestním řádu některá omezení vycházející z úpravy odposlechů (například informační povinnost, subsidiarita, povinnost žádat o data prostřednictvím státního zástupce nebo omezení okruhu trestných činů). Například omezení okruhu trestných činů ale považujeme stále za nedostatečné.

Význam dnešního rozhodnutí Ústavního soudu spatřujeme především ve vztahu k připravované právní úpravě data retention. Zejména ve vztahu omezení okruhu trestných činů, u nichž bude možné data využívat, a k apelu na maximální zakotvení úpravy přímo v zákoně. Dále jde i o apel na soudy, aby se více zabývaly posuzováním proporcionality zásahů do práva na soukromí u jednotlivých žádostí o výpisy. V neposlední řadě, ačkoli to není v rozhodnutí explicitně řečeno, je třeba toto rozhodnutí podle našeho názoru chápat i jako jakousi žlutou kartu dalším úpravám, které obsahují nedostatečně upravená oprávnění k využívání provozních a lokalizačních údajů mimo trestní řád (oprávnění policie podle zákona o policii, oprávnění České národní banky, oprávnění zpravodajských služeb).