We Promise

Problémem je sbírání údajů o komunikaci, odposlechy, analýzy DNA, bezpečnostní kamery a nepřehledné databáze veřejné správy, oslovilo IuRe nového ministra vnitra

10. 8. 2010 | 16:14

V souvislosti s nástupem nové ministra vnitra Radka Johna zformulovalo IuRe nejpalčivější problémy ochrany soukromí v resortu vnitra a v otevřeném dopise ho oslovilo. V šesti základních bodech jsou popsána největší úskalí. Kompletní text dopisu s popisem témat najdete níže.

Problematická témata ochrany soukromí obsažená v dopise:

Data Retention
Odposlechy
Analýzy DNA
CCTV (bezpečnostní kamery)
Registry a evidence veřejné zprávy
E-government

Odpověď Ministerstva vnitra ze dne 19. srpna 2010


 

V Praze dne 27.7.2010

Vážený pane ministře,

dovolte, abych Vás jménem občanského sdružení Iuridicum Remedium upozornil a seznámil s naším pohledem na problematiku ochrany soukromí v souvislosti s aktivitami Ministerstva vnitra a Policie ČR. Iuridicum Remedium (dále též „IuRe“) je občanské sdružení, které se vedle dalších projektů zaměřených na lidská práva a veřejnou správu a právní pomoc znevýhodněným občanům věnuje problematice ochrany soukromí. V poslední době se zejména soustředíme na ochranu osobních údajů v souvislosti se zaváděním nových technologií (elektronické komunikace, RFID čipy, biometrické a genetické údaje apod.).
Ačkoli je právo na soukromí zakotveno v ústavě, tak rozvoj nových technologických možností vede stále častěji k využívání technologií k zásahům do soukromí občanů, a to jak soukromými subjekty, tak státními orgány. V řadě případů mají tyto zásahy minimální efekt ve vztahu k proklamovanému účelu, jindy jimi zase dochází k  porušování našich, unijních či mezinárodních právních norem upravujících tuto problematiku. Dovolte, abychom Vás v této souvislosti informovali o tom, jaké problémy v oblasti ochrany soukromí považujeme za zásadní ve vztahu k Vašemu resortu:

1)  IuRe dlouhodobě kritizuje povinnost poskytovatelů elektronických komunikací uchovávat a na vyžádání poskytovat Policii ČR údaje o elektronické komunikaci (zejména mobilní telefony a internet) klientů (tzv. provozní a lokalizační údaje). Uchovávány jsou plošně osobní údaje o každé komunikaci pro účely vyšetřování trestných činů. Ačkoli informace získané z provozních a lokalizačních údajů jsou často srovnatelné s odposlechy (což konstatoval i Ústavní soud ČR), nevztahují se na jejich využívání stejná zákonná omezení. I když podle směrnice, která byla příslušnými ustanoveními zákona o elektronických komunikacích implementována, by měly být tyto údaje využívány pouze u závažné kriminality, jsou Policií ČR využívány plošně bez náležité diferenciace závažnosti jednotlivých trestných činů. Jak vyplývá z odpovědi Policie ČR na dotaz IuRe, tak v minulém roce si policisté vyžádali provozní a lokalizační údaje v celkem 145 368 případech, tedy zhruba při vyšetřování každého druhého trestného činu, což považujeme za zcela neproporcionální. IuRe v této věci iniciovalo a připravilo návrh na zrušení příslušných ustanovení zákona i prováděcího právního předpisu, který podepsalo 51 poslanců a v březnu 2010 byl podán Ústavnímu soudu. V březnu 2010 byla podobná právní úprava implementující směrnici zrušena německým spolkovým ústavním soudem.

2)  Ačkoli úprava využívání odposlechů se v minulých letech zlepšila, což mělo mimo jiné dopad na snížení jejich počtu, tak IuRe i zde upozorňuje na některé problémy, které je třeba vyřešit. Jako problémové IuRe vnímá například úpravu tzv. dobrovolného odposlechu, tedy odposlechu se souhlasem osoby. Problém je, že spolu s osobou jsou odposlouchávány i všechny osoby, s nimiž odposlouchávaný hovoří, a to již bez jejich souhlasu. Diskutabilní je rovněž přínos takových odposlechů pro trestní řízení. Jako problematické je rovněž nutno chápat porušování předpisů o využívání odposlechů ze strany policie (např. odposlechy hovorů klienta s advokátem apod.) nebo obcházení zákona vyšetřovateli, které umožňují nezřídka automatizovaná povolení odposlechů soudy. Chybí rovněž právní úprava postihu soukromých odposlechů v trestním zákoníku, což mimo jiné odráží i široká nabídka „špionážní“ techniky soukromým uživatelům. Otázkou změny právní úpravy odposlechů se podle usnesení Výboru pro zpravodajskou činnost č. 26 ze dne 5. března 2009 má zabývat pracovní skupina koordinovaná Odborem bezpečnostní politiky Ministerstva vnitra.

3)  Další oblastí, které se IuRe věnuje je využívání analýz DNA. K využívání analýz dochází v řadě různých oborů (od policie, přes zdravotnictví a výzkum až po tzv. rekreační genetiku). IuRe se zaměřuje zejména na využívání analýz DNA policií a vedení tzv. Národní databáze, tedy kriminalistické databáze, v které jsou uloženy tzv. DNA profily sloužící k identifikaci osob. Národní databáze není upravena v zákoně ani v prováděcím předpise, ačkoli v ní dochází ke zpracování citlivých osobních údajů. Správu databáze upravuje interní pokyn policejního prezidenta, což lze považovat za způsob úpravy zcela nedostatečný. Stávající úprava navíc umožňuje postupy, které jsou v rozporu s judikaturou ESLP (např. odebírání a následné zpracovávání výsledků analýzy DNA u osob, které nebyly uznány vinnými). IuRe považuje za zcela nezbytné, aby byl přijat nový zákon o DNA, který by tématiku využívání analýz DNA upravoval komplexně (buď uceleným zákonem nebo prostřednictvím novelizací příslušných zákonů – v případě policie zejména zákona o policii a trestního řádu). Tato úprava by měla podrobně upravovat využívání analýz DNA v kriminalistické práci, omezit okruh osob, u nichž lze DNA analýzy provádět proti jejich vůli tak, aby byla úprava v souladu s Listinou základních práv a svobod, Evropskou úmluvou a dalšími dokumenty a judikaturou orgánů Rady Evropy, upravit práva subjektů údajů na informace a přístup k jejich osobním údajům atd. Podle usnesení Rady vlády pro lidská práva ze dne 10. června 2010 by gestorem této právní úpravy mělo být Ministerstvo vnitra.

4)Další oblastí, které věnujeme pozornost, je otázka umísťování bezpečnostních kamer na veřejná prostranství. Využívání kamerových systémů se v posledních letech rozšířilo natolik, že IuRe vnímá silnou potřebu nové právní úpravy, která by doplnila obecnou úpravu zpracování osobních údajů v zákoně o ochraně osobních údajů, tím, že by se přímo soustředila na zpracování osobních údajů získaných prostřednictvím kamerových systémů. Tato úprava by měla jasně upravit využití záznamů a délku jejich uchovávání, pravidla a formy vyjádření souhlasu snímaných osob nebo rozsah povinně poskytovaných informací o kamerových systémech. Vládou schválený podnět IuRe ukládající ministrovi pro lidská práva a ministrovi vnitra připravit zákon do konce června 2010 nebyl doposud realizován.

5) Dalšími problémy, u nichž je podle našeho názoru věnovat zvýšenou pozornost pokud jde o ochranu osobních údajů, a které souvisí s resortem Ministerstva vnitra je otázka registrů a evidencí veřejné správy, jejichž vedení je nepřehledné, osobní údaje v nich uložené jsou často nadbytečné, veřejnost není dostatečně informována jaké konkrétní údaje jsou v registrech vedeny a zejména pak, kdo k nim má přístup. Resorty samy neví, jaké všechny registry mají ve správě. To dokládá i zkušenost IuRe s Ministerstvem vnitra, které za zjištění informace o tom, jaké registry ministerstvo spravuje (tedy informace, která by měla být uveřejněna), požadovalo zaplacení 12 000,- Kč.
 
6)  Za potenciálně rizikové aktivity považujeme i realizaci změn v souvislosti se zaváděním e- governmentu. Na základě programového prohlášení vlády se jedná například o realizaci elektronických voleb, a to zejména v souvislosti s nebezpečím ovlivnění výsledků voleb a možného narušení ústavně zaručené tajnosti voleb. Za potenciální riziko považujeme i plánované zavedení rejstříku přestupků, i když samozřejmě bude záležet na podobě, v jaké je jeho realizace plánována.

Naše občanské sdružení si je vědomo nutnosti boje proti organizovanému zločinu, korupci a terorismu, zároveň ale silně pociťujeme trend upřednostňování hlediska bezpečnosti před některými ústavně zakotvenými právy, v tomto případě zejména před právem na soukromí. Věříme, že při výkonu svého úřadu se zasadíte o zachovávání či nastolování rovnováhy mezi zajištěním bezpečnosti a právy jednotlivců na soukromí, a že rovněž uvážlivou personální politikou zajistíte uspokojivé vyřešení výše nastíněných problémů tak, aby Ministerstvo vnitra ani Policie ČR nepřispívali nad míru nezbytně nutnou, k dalšímu snižování významu ochrany soukromí občanů. Berte prosím tento dopis jako informaci o našich zkušenostech z dlouhodobého sledování problematiky ochrany soukromí v České Republice i dalších státech Evropy a jako výraz toho, že jsme připraveni se o tyto zkušenosti kdykoli podělit.

S pozdravem,

Mgr. et Mgr. Jan Vobořil
právník
Iuridicum Remedium, o.s.

 

Naše další weby