Objem digitalizovaných osobních údajů, které sbírají nejrůznější státní i soukromé instituce v posledních letech prudce roste. S ním roste i riziko jejich zneužití. To je ještě posilováno snadným přenášením těchto dat a snahou mnoha vlád, zajistit si k nim přístup především pod záminkou boje proti terorismu.

Iuridicum Remedium v mnoha případech kritizovalo neodůvodněný sběr osobních údajů, jejich slabé zabezpečení, vágní podmínky jejich předávání do zahraničí, špatnou kontrolu jejich využívání a nemožnost lidí zjistit, jaká data o nich kdo a za jakých podmínek uchovává.

Například v roce 2008 se IuRe dotazovalo na rozsah a podmínky ochrany osobních údajů, které české orgány přislíbily předávat americkým úřadům v rámci soustavy smluv nazývané Visa Waiver (elektronická víza do USA). Protože tyto informace nebyly poskytnuty, obrátilo se IuRe na poslance a senátory, aby navrhovanou dohodu neschválili (neúspěšně).
IuRe také od roku 2007 vystupovalo proti ustanovení několika smluv, které nařizovaly leteckým společnostem poskytnout americkým úřadům podrobná data o svých cestujících (smlouvy PNR). Ustanovení těchto smluv byly opakovaně shledány jako protiprávní Evropským soudním dvorem, Evropským parlamentem i ochránci osobních údajů. 
Panují rovněž vážné pochyby o užitečnosti celého systému sběru dat z PNR. Přesto je tento systém již řadu let v provozu.

Již v roce 2006 vyzvala IuRe spolu s organizací Privacy International český Úřad na ochranu osobních údajů, aby prošetřil nezákonné převody osobních dat a dat o finančních transakcích v rámci systému SWIFT do Spojených států. Finanční družstvo SWIFT ročně autorizuje kolem dvou miliard mezinárodních bankovních převodů a data o nich získávaly americké úřady. Celoevropská diskuse o tomto problému si nakonec v červenci 2010 vynutila přijetí smlouvy o sdílení bankovních dat mezi EU a USA, tato dohoda je však i nadále ochránci dat kritizována.

IuRe také v  roce 2008 spolu s bankovním sektorem a Českou bankovní asociací kritizovalo novou pravomoc Policie ČR získávat od bank informace o době a místě použití elektronického platebního prostředku a zejména pak mít do systému bank online přístup. Proti tomuto oprávnění jsme rovněž podávali v průběhu projednávání zákona připomínky (na rozdíl od některých jiných však neúspěšně).

V roce 2009 se IuRe mimo jiné připojilo k mezinárodní kampani Reclaim your data from the European police authorities!. Napříč celou Evropou jsou v policejních a dalších systémech skladována osobní data milionů lidí. Různé národní informační systémy jsou napojené na centralizované databáze, jako např. Schengenský informační systém (SIS) a databáze spravované Europolem. Ve stejném roce se IuRe v rámci mezinárodního projektu pokoušelo zjišťovat, jaké databáze osobních informací provozuje a za jakých podmínek české ministerstvo vnitra, Policie ČR a a Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). Bližší informace zjistíte zde.