Vlastní tělo považujeme za téměř synonymum soukromí, té nejintimnější zóny každého z nás. Pokrok v technologiích přinesl i sem nebezpečí pro soukromí dříve nepředstavitelného rozsahu. Možnosti využívání analýzy DNA se stále rozšiřují a s nimi rostou i možnosti zneužití, jedná se například o genetickou diskriminaci a eugeniku, genetická manipulace a klonování apod.. Analýzy DNA jsou dnes využívány v širokém spektru případů, počínaje vyšetřováním trestných činů, přes zdravotnictví, vědu a výzkum, až po tzv. rekreační genetiku (např. určování původu).
 
Právní úprava využívání analýzy DNA je obsažena v celé řadě právních předpisů. V řadě případů ji nelze považovat za dostatečnou. Iuridicum Remedium zejména dlouhodobě upozorňuje na úpravu odebírání a využívání vzorků a profilů DNA policií. Právní úprava obsažená v trestním řádu a v zákoně o policii je nedostatečná, v některých ustanoveních odporuje zásadám zakotvených například v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva nebo doporučení Výboru ministrů Rady Evropy (možnost uchovávat v databázích profily DNA neodsouzených osob, nemožnost přezkoumání výsledků analýz, neomezený okruh trestných činů, u nichž lze vzorky odebírat apod.). Evropský trend směřuje k omezení okruhu osob, u nichž může být DNA využívána k identifikaci, a to ať už se jedná o země jako Německo nebo Rakousko, kde je stanoven okruh trestných činů, při nichž je využití DNA přípustné a zároveň je zde dána podmínka, že u konkrétního pachatele musí existovat předpoklad, že bude možné daný profil DNA využít v budoucnu při jiném trestním řízení, nebo ve Velké Británii, která  po klíčovém rozsudku ESLP ve věci S. a Marper proti Spojenému království přehodnocuje svůj dosavadní přístup k dané problematice, což mimo jiné dokládá i jedna z priorit nové britské vlády. Česká republika naopak setrvává u své nevyhovující úpravy, která je podrobně specifikována až interním předpisem policejního prezidenta, kterým je policie vázána jen tak dlouho, jak sama bude chtít. IuRe považuje za zcela nezbytné, aby byla připravena nová podobná úprava, která by tuto oblast upravovala.

Jako nejvhodnější se jeví úprava prostřednictvím nového právního předpisu, případně novelizace stávajících právních předpisů, kde by byla vedle analýz DNA v policejním sektoru zpracována i problematika využívání DNA ve zdravotnictví a v soukromém sektoru. Ačkoli zde by nemělo docházet k provádění analýzy DNA proti vůli subjektu údajů, jak je to možné v policejní praxi, tak nejsou podle názoru IuRe dostatečně zohledněna určitá rizika (neomezené možnosti výkonu živnosti v daném oboru, chybějící závazná pravidla pro laboratoře, nebezpečí úniku osobních údajů, genetická diskriminace atd.) Vzhledem k rizikům, která jsou se zpracování DNA spojena je dle názoru IuRe nutné věnovat problematice analýz DNA zvýšenou pozornost nad rámec obecné úpravy v zákoně o ochraně osobních údajů.

Obsáhleji k tématu v článku DNA databáze: ohrožení nejintimnějšího soukromí