FAQ ACTA

16. 8. 2010 | 12:37

Základní otázky ohledně smlouvy, která má znamenat průlom v otázkách duševního vlastnictví a internetového pirátství. Často kladené dotazy zpracovala evropská organizace European Digital Rights (EDRi), která včetně IuRe sdružuje 27 organizací, které se zabývají soukromým a lidskými právy.

Obsah FAQ

1.    Týká se dohoda ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement, čili Obchodní dohoda proti padělání) pouze padělání?
2. Co je tento dokument zač a co obsahuje?
3.    Týká se tato kapitola padělání?
4.    Zahrnuje Digital Enforcement Chapter smlouvy ACTA odpojování od internetu na principu „třikrát a dost“ za opakované porušování práv duševního vlastnictví?
5.    Snaží se návrh o celosvětové zavedení systému „upozornění a odstranění“ ve stylu americké DCMA?
6.    Jaká jsou nebezpečí spojená s odpovědností třetí strany za porušování práv duševního vlastnictví?
7.    Technická opatření na ochranu (TPM) ve stylu DMCA – zákony a interoperabilita
8.    Má Internet chapter zahrnovat trestní opatření?
9.    Neslíbila Evropská komise, že neaplikuje pravidlo „třikrát a dost“?
10.    Trvá Evropská komise na své povinnosti v rámci svého mandátu, tedy nejít při vyjednávání nad rámec současného práva EU?
11.    Pokud se EU drží pozice stanovené aquis, pro prostě jen nevyvezeme úspěšný regulační model?
12.    Jak tyto návrhy zapadají do role EU při podporování demokracie a lidských práv ve světě?
Charakteristika současného textu smlouvy ACTA

 

 

1. Týká se dohoda ACTA (Anti-Counterfeiting Trade Agreement, čili Obchodní dohoda proti padělání) pouze padělání?

Ne. Padělání zahrnuje produkci falešného zboží, které podvodně profituje na úkor majitelů registrovaných značek a poškozuje důvěru spotřebitelů. ACTA obsahuje ustanovení, která posilují postihy proti padělanému zboží, což ale zahrnuje mnohem širší škálu záležitostí zahrnujících sankce pro nekomerční porušování autorských práv, celosvětovou regulaci internetu a světový obchod s generickými léčivy.

2. Co je tento dokument zač a co obsahuje?

Toto je Digital Enforcement Chapter ze smlouvy ACTA. Jedná se o sekci 4, kapitolu 2, kapitolu dohody zaměřenou na ustanovení celosvětově platných norem upravujících práva duševního vlastnictví. Vyjednavači prozradili, že ACTA bude mít šest kapitol: (1) Základní ustanovení a definice; (2) Právní rámec pro prosazování práv duševního vlastnictví zahrnujících soukromoprávnímu vymáhání, opatření na hranicích, trestnímu vynucování a vynucování práv duševního vlastnictví v digitálním prostředí; (3) Mezinárodní spolupráce; (4) Postupy směřující k vymáhání práv; (5) Institucionální ujednání; a (6) Závěrečná ustanovení

3. Týká se tato kapitola padělání?

Ne. Tato kapitola je z velké části o porušování autorských práv. Ačkoli je nejasné, zda je nekomerční porušování práv duševního vlastnictví zapracováno v tomto dokumentu, z dříve zveřejněné části o opatření na hranicích vyplývá, že definice pirátství změní současné mezinárodní normy a rozšíří oblast působnosti nad rámec postihování sítí organizováného zločinu a pašování zboží, což jsou oblasti, do kterých údajně tato dohoda chtěl primárně zasahovat. Tato kapitola se zabývá internetovými uživateli a nekomerčními aktivitami v digitálních sítích, nikoli paděláním.

4. Zahrnuje Digital Enforcement Chapter smlouvy ACTA odpojování od internetu na principu „třikrát a dost“ za opakované porušování práv duševního vlastnictví?

Ano. V poznámce pod čarou číslo 6 se uvádí, že vyjednavači USA chtějí, aby ISP přijali odpojování od internetu na principu „třikrát a dost“, aby mohli dosáhnout na výhody spojené s „bezpečnými přístavy“ a s omezením odpovědnosti ISP za porušování práv duševního vlastnictví. V této kapitole je požadováno, aby země, které přistoupí ke smlouvě ACTA měly, nebo implementovaly, sekundární odpovědnost ISP za porušování práv duševního vlastnictví. S cílem vyhnout se odpovědnosti nebo ji omezit budou chtít ISP využít „bezpečné přístavy“ a proto se budou cítit povinni přijmout politiku odpojování od internetu „třikrát a dost“. Takže ačkoli smlouva ACTA nenařizuje signatářským státům přijetí legislativy umožňující odpojování v rámci pravidla„třikrát a dost“, odpojování „třikrát a dost“ by se stalo novým globálním pravidlem na základě silné pobídky pro ISP k přijetí takových opatření (skrze samoregulaci ISP). Tím se předejde případným problémům s implementací systému „třikrát a dost“ v demokratickém a právním státě.

5. Snaží se návrh o celosvětové zavedení systému „upozornění a odstranění“ ve stylu americké DCMA?

Ano. Tato kapitola vyžaduje, aby země přistoupivší ke smlouvě ACTA přijali systém „upozornění a odstranění“ založený na americkém Digital Millennium Copyrigth Act. Toto jasně plyne ze sekce 3.b.2 dokumentu, která popisuje proces zasílání a přijímání upozornění. Nepoměr sil mezi korporátními majiteli práv a internetovými uživateli pod jurisdikcí USA ukázal svou zranitelnost vůči cenzuře kritických komentářů a politických projevů soukromých skupin, jak dokládá Chilling Effects project (http://www.chillingeffects.org/weather.cgi?archive=all) a Eletronic Frontier Foundation's Takedown Hall of Fame (http://www.eff.org/takedowns).

Bez základní ochrany spotřebitele a řádného procesu se zárukami a stimuly pro ISP na ochranu jejich zákazníků bude systém „upozornění a odstranění“ zneužit a bude mít za následek nespravedlivé odstraňování obsahu přidaného internetovými uživateli. Z těchto důvodů se již některé země, např. Kanada, dříve rozhodli o zavedení systému „upozornění-upozornění“ (viz http://www.michaelgeist.ca/content/view/1705/125/). Smlouva ACTA toto rozhodnutí zvrátí a omezí možnosti dostupné jednotlivým zemím.

6. Jaká jsou nebezpečí spojená s odpovědností třetí strany za porušování práv duševního vlastnictví?

Na veřejnost uniknuvší Digital Enforcement Chapter požaduje, aby země přistoupivší ke smlouvě ACTA měli nebo zavedli odpovědnost třetích stran bez definování podmínek za jakých by tato odpovědnost vznikla. Vysvětlení poskytnuté v poznámce pod čarou č.1 prohlašuje, že po zemích bude požadována harmonizace s americkým standartem sekundární odpovědnosti. Tento standard v poznámce pod čarou č.1 pochází z rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu ve věci MGM vs. Grokster z roku 2005.

Zásady, na kterých stojí pojem „nepřímého porušení“ se podstatně liší stát od státu. Proto některé pojmy používané v poznámce pod čarou č.1 nemají jasný význam na mezinárodní úrovni nebo v rámci právního řádu většiny členských států a není tedy jasné, zda vnitrostátní nařízení týkající se „nepřímého porušení“ splňují požadovaný standard nebo ne.

EU chápe současný návrh tak, že stanovuje minimální mezinárodní harmonizaci v otázce toho, co se v některých členských státech nazývá „nepřímé porušení práv duševního vlastnictví“. Tento koncept v současné době neexistuje v rámci práva EU (tzv. aquis communautaire) a v právních řádech některých členských států. K používání a začlenění tohoto termínu jako takového by nemělo dojít, protože takováto situace by byla jednoznačně v rozporu s mandátem, který neumožňuje Komisi jít za rámec acquis. Je otázka, bez ohledu na text, zda v budoucnu může nebo nemůže dojít k přidání s přihlédnutím k „podněcování, napomáhání a spoluúčasti“ do aquis.

Situace se stává ještě více nejasnou s definicemi „online service provider“ nebo „provider“. Navrhovaná definice zahrnuje jako rozhodující faktor hned něklik činností a terminologie není příliš jasná. Např. jaký je rozsah „poskytování připojení“: mají v úmyslu pokrýt všechny sítě? Nebo pouze připojení k internetu? Proč je nezbytné aby uživatel specifikoval místa? Technologické změny navíc mohou způsobit, že definice přestanou odpovídat a platit. Navíc, kdyby tato definice nebyla v souladu s přístupem EU, mohla by si situace vynutit změnu v acquis.

Všechny tyto nejasnosti by postavily internetové zprostředkovatele do složité pozice, v jejímž rámci se rosáhlejší kontrola a dohled nad sítí jeví jako nejbezpečnější způsob jak se vyvinit z odpovědnosti.

7. Technická opatření na ochranu (TPM) ve stylu DMCA – zákony a interoperabilita

Na veřejnost uniknuvší Digital Enforcement Chapter požaduje po stranách, aby stanovili „občanskoprávní náhrady a trestní sankce za obcházení účinných technologických opatření.“ Článek 11 WIPO Copyright Treaty (WCT) a článek 18 WIPO Parformances and Phonograms Treaty stanovuje, že „smluvní strany stanoví přimeřenou právní ochranu a účinné právní opravné prostředky“, ale nespecifikují z čeho by se ochrana měla skládat. Navíc, článek 6 Copyright in the Information Society Directive (CISD) jen odkazuje na „odpovídající právní ochranu“ proti obcházení a jakýmkoli přípravným úkonům. Toto ustanovení CISD nechává značný prostor pro uvážení členských států pokud jde o splnění této povinnosti. Proto navrhovaný §4 zjevně jde nad rámec acquis communautaire.

Návrh požaduje, aby se ochrana proti obcházení technických prostředků vztahovala také na technologická opatření, která chrání „přístup“ k práci. WCT, WPPT a článek 6(3) CISD nevyžadují, aby smluvní strany a členské státy poskytovaly ochranu technickým opatřením nad rámec úkonů vedoucích k rozmnožování a zpřístupnění veřejnosti.

Navrhovaný paragraf a k němu náležející poznámka pod čarou požaduje, aby smluvní strany poskytly ochranu i úkonům a opatřením, která přímo nesouvisejí s právem duševního vlastnictví. Jedním z příkladů takovýchto opatření jsou tzv. „uzamčení oblasti“, tedy např. opatření, která za raňují přehrát DVD zakoupená v jedné zemi (např. USA) na DVD přehrávačích v jiných zemích či regionech. Je zřejmé, že smlouvva by měla chránit pouze TPM, která zamezují úkonům spadajícím do oblasti působnosti exkluzivních práv (a jsou tedy povolována držitelem práva).

Poznámka pod čarou č.8 má zajistit otázku „interoperability“, tedy možnost spotřebitelů přehrát si např. hudbu staženou legálně, v/na různých přehrávačích (iPhone, Windows Media Player).

Poznámka pod čarou č.8 je založena na oddílu 1202(c)(3) amerického Copyright Statute. Toto ustanovení – tzv. ustanovení „prázdného příkazu“ – říká, že nic v americkém TPM právu nesmí požadovat, aby návrh nebo design či řešení součástí nebo dílů pro spotřební elektroniku, telekomunikace nebo výpočetní techniky muselo konkrétním způsobem reagovat na nějaké konkrétní TPM pokud část, komponent nebo produkt není jinak zakázán.

Toto ustanovení bylo zamýšleno jako ochrana pro technologické inovátory proti pokusům držitelů práv duševního vlastnictví využívat kontrolu nad technologií, která nějakým způsobem psolupracuje s jejich díly. Bez tohoto ustanovení by mohl být zákaz DMCA používán držiteli práv duševního vlastnictví na zakázání existujících technologií, které nebyly navrženy aby reagovaly na konkrétní dodatečně doplněné TMP, nebo požadovat po technologických společnostech, aby navrhovaly technologie tak, aby pracovaly s konkrétní TPM majitele práv duševního vlastnictví, což by dusilo další technologickou inovaci. Ačkoli to může být zamýšleno jako ochrana pro inovativní postupy, text nepožaduje po smluvních stranách zajištění interoperability.

V důsledku toho může být text v rozporu v právem EU, protože evropští spotřebitelé by požívali méně ochrany než v současné době mají. Bod 48 CISD ja zaměřen na interoperabilitu. Používá formulaci „nezahrnuje žádnou povinnost“ což může být vykládano šířeji než poznámka pod čarou č.8. Kromě toho, poznámka pod čarou č.8 se zdá být v rozporu s bodem 53 CISD, který lze vykládat tak, že ukládá pozitivní závazek. Uvádí, že „kompatibilita a interoperabilita různých systémů by měla být podporována.

8. Má Internet chapter zahrnovat trestní opatření?

Ano, návrh požaduje, aby země přijaly trestní opatření, která jdou nad rámec hazmonizovaných předpisů práva EU. Při pročítání ustanovení o trestních opatření, která byla zveřejněna již dříve rámci vyjednávání o smlouvě ACTA, mohou vyvstat obavy z rostoucí kriminalizace online aktivit. Bez zohlednění principu proporcionality a s nedostatečným zohledněním občanských svobod a lidských práv, smlouva ACTA je hrozbou pro běžné chování na internetu. Neefektivní strategie nevyváženého odstrašování podkopává legitimnost práva.

 

Smlouva ACTA a EU

9. Neslíbila Evropská komise, že neaplikuje pravidlo „třikrát a dost“?

V reakci na Parlamentní otázku E-6094/2009 z úst Christiana Engströma Evropská komise odpověděla, že:

„Smlouva ACTA by neměla obsahovat opatření omezující přístup koncových uživatelů k internetu, která by nebyla vhodná, přiměřená a nezbytná uvnitř demokratické společnoti a bez předchozího spravedlivého a nestranného řízení.“

I bez poznámky pod čarou č. 6, která ve smlouvě ACTA navrhuje přesný opak, je jasné, že přenesení odpovědnosti na poskytovatele připojení zřejmě povede k přijetí těchto omezení. Každá významná úroveň odpovědnosti ISP zahrnutá do konečného návrhu bude vve zjevném rozporu když ne s duchem, tak se zněním nadávno přijatého telekomunikačníhio balíčku Evropské unie.

V odpovědi na stejnou otázku Komise rovněž uvedla, že „názorem Komise je, že smlouva ACTA je o řešení nezákonné činnosti páchané ve velkém měřítku“. Neproběhl žádný pokus (a není jasné, zda-li by to bylo vůbec možné) o omezení odpovědnosti ISP na tento druh činnosti. I když je záměrem Komise odmítnout jakýkoli významný text o odpovědnosti ISP, je reakce Komise přinejmenším zavádějící.

10. Trvá Evropská komise na své povinnosti v rámci svého mandátu, tedy nejít při vyjednávání nad rámec současného práva EU?

a. Je návrh v souladu s E-Commerce Directive (2000/31/EC)?

Pokud bude návrh přijat, převrátí tuto směrnici na hlavu. Podle směrnice nemohou být zprostředkovatelé odpovědní za porušení práv duševního vlastnictví v rámci své sítě, pokud dokáží, že dodrželi určitá kritéria. Draft ACTA Chapter toto převrací, zavádí odpovědnost třetí strany za porušení práv duševního vlastnictví za podobných, ale odlišných podmínek než jsou podmínky stanovené směrnicí.

Tato kapitola se také dotýká rozsahu směrnice. Směrnice je horizontální opatření (týká se všech forem nelegálního obsahu) a smlouva ACTA by pokrývala jednu sadu kritérií pro určení odpovědnosti ISP v kontextu porušování práv duševního vlastnictví, zatímco by nechávala na kritériích současné směrnice záležitosti nezasahující do práv duševního vlastnictví.

Tento zmatek je způsoben tím, že smlouva ACTA používá odlišnou definici pro zprostředkování než je ta používaná E-Commerce Directive. EU spoléhá na termín „online service provider“ jak bylo zavedeno Směrnicí 98/34/EC ve znění Směrnice 98/48/EC.

Je nejasné, co by znamenalo „dle práva dostatečně informovat o údajném porušení“, i když se zdá, že toto funguje jako odkaz na systém „upozornění a odstranění“ tak, jak se vyskytuje v americkém DMCA. Systém „upozornění a odstranění“ není podmínkou pro udržení statutu ISP a/nebo hostitelů podle Směrnice 2000/31/EC.

b. Respektuje návrh IPR Enforcement Directive (IPRED) (2004/48/EC)?

Ne. Paragraf o „Obecných povinnostech“ stanovuje, že vynucovací postup musí být „efektivní“, náhrady musí být přiznány „urychleně“ a musí „sloužit jako dostrašující prostředek pro další porušení“. Zdá se, že tyto požadavky jsou založeny na Článku 41 smlouvy TRIPS, článku 14 WIPO Copyright Treaty (WCT) a článku 3 Směrnice 2004/48/EC (IPRED). Jenže, na rozdíl od výše uvedených ustanovení, smlouva ACTA nestanovuje, že by postup měl být zároveň spravedlivý, nestranný a/nebo přiměřený ve vztahu k, například, údajnému porušiteli práv duševního vlastnictví. Na základě tohoto zůstává otázkou, zdali je zmiňovaný paragraf v souladu s TRIPs nebo Směrnicí IPRED.

 

Úloha Evropy ve světě

11. Pokud se EU drží pozice stanovené aquis, pro prostě jen nevyvezeme úspěšný regulační model?

Evropská legislativa se již blíží hranici, kdy držitelé práv plení peer-to-peer sítě pro neoprávněné shromažďování a zpracování osobních údajů soukromých uživatelů a ISP v některých zemích dále zpracovávají (také bez povolení) tato data a využívají je k zasílání dopisů, ve kterých obviňují uživatele (často nesprávně) z porušování práv duševního vlastnictví. Zákonnost takovýchto aktivit nebyla nikdy posouzena definitivně. Práva uživatelů v zemích mimo EU, kteří nemají ochrany a práva zaručena Směrnicí a Evropskou konvencí o lidských právech, by byla velice vážně ohrožena implementováním aquis EU bez odpovídajících práv a ochran.

„Export způsobu vynucování právních předpisů po vzoru EU k zahraničnjím obchodním patrnerům je (ne)oficiální cíl politiky EU,“ řekla profesorka Annette Kur z Institutu Maxe Plancka při prezentaci v prosinci 2009. Dodala „Pokud je legislativa (částečně) vadná, její export rozhodně není možností hodnou doporučení.“ Kdybychom exportovali vadný předpis, bude dohoda závazná pro všechny strany. V důsledku toho by bylo zemím přistoupivším ke smlouvě ACTA bráněno ve spuštení vlastních právních reform.

12. Jak tyto návrhy zapadají do role EU při podporování demokracie a lidských práv ve světě?

Na svých internetových stránkách věnovaných vnějším vztahům EU hlásá cíle a právní rámec pro prosazování lidských práv, základních svobod a principů právnjího státu ve světě.

(http://ec.europa.eu/external_relations/human_rights/index_en.htm)

 

Současný text smlouvy ACTA:

a. Je zaměřen (jak ukázala poznámka pod čarou č.6) na mimosoudní řešení vynucené průmyslem (tedy mimo principy právního státu).

b. Podporuje americký systém „upozornění a odstranění“, který byl ostře kritizován pro své rozpory se svobodou projevu, tedy se základními svobodami.

c. Snaží se exportovat opatření z EU a USA, kde existuje jiná legislativa ke zmírnění jejich dopadů na základní práva, do jiných zemí a regionů, kde legislativa zmírňující dopady na lidská práva často neexistuje, což je v přímém a očividném rozporu se závazky EU na podporu lidských práv ve světě.

Z anglického originálu text přeložil

Zpět nahoru

 

Kdo jsme

  • Tento web provozuje iure, neziskovka zabývající se ochranou lidských práv.
     
Logo IuRe

 

Rok poté

Rok poté

Naše další weby

IuRe je členem

Internet Defense League 

 EDRi logo