Nová strategie pro duševní Evropské komise nepřináší pouze pozitivní změnu v oblasti volného zpřístupnění osiřelých děl, ale také hrozbu v podobě opatření v boji proti porušování práv duševního vlastnictví na internetu. Podle něj se odpovědnost za zajištění těchto práv přesouvá „na zdroj“, tedy od uživatelů na poskytovatele připojení k internetu nebo třeba hostingu. De facto se jedná o přesun policejních a kontrolních pravomocí z veřejných orgánů na soukromé subjekty. Firmy tak nejspíš budou muset sledovat komunikaci občanů.

Evropská komise vydala v úterý 24. května svou strategii pro duševní vlastnictví. Ačkoli si česká média všímají zejména opatření pro volné zpřístupnění osiřelých děl, což je dobrou zprávou, přináší strategie i další velmi nebezpečné opatření. Podle jednoho z bodů strategie se má EU zaměřit na boj proti porušování práv duševního vlastnictví na internetu, a to přímo „u zdroje“. Znamená to přesun odpovědnosti od uživatelů na poskytovatele připojení k internetu ale i poskytovatelům například hostingových služeb. Tyto firmy by podle strategie měly samy aktivně zavést opatření k zamezení porušování copyrightu ze strany jejich zákazníků. V praxi to znamená, že firmy budou nuceny nastolit přísná pravidla pro uživatele svých služeb a tyto pravidla skutečně vymáhat, jinak bude firmám hrozit právní postih. Jedná se vlastně o přesun policejních a kontrolních pravomocí z veřejných orgánů na soukromé subjekty, což je podle sdružení Iuridicum Remedium velmi nebezpečným trendem. Firmy totiž budou muset sledovat komunikaci občanů a ustanovit systém sankcí za případné prohřešky. Protože vztah občanů a soukromých organizací podléhá jiným pravidlům, než vztah občana a veřejných institucí, povede nové opatření s velkou pravděpodobností k hromadnému porušování práva na soukromí, omezí svobodu vyjadřování a zejména bude porušeno právo občanů na spravedlivý soudní proces.
Přitom není vůbec jisté, zda jsou podobná opatření opodstatněná. Organizace hájící práva duševního vlastnictví dlouhodobě prohlašují, že i nekomerční porušování autorských práv je velkou hrozbou pro kulturní průmysl a tedy i pro kulturu jako takovou. Skutečná data však dávají za pravdu spíše těm, kteří argumentují ve prospěch sdílení kulturních děl: Tržby za živá vystoupení umělců nebo za filmová představení jsou v současnosti historicky rekordní (tady a tady). Podle jiného výzkumu se ukazuje, že nekomerčnímu sdílení autorských děl se věnují hlavně nadšenci, kteří však zároveň za kulturu utratí více, než zbytek populace . „Je neúnosné, aby veřejné instituce za cenu porušování lidských práv obhajovaly obchodní strategii podnikatelů, která v digitální společnosti nefunguje.“ říká Petr Kučera ze sdružení Iuridicum Remedium.

Přesun odpovědnosti za porušování autorských práv na firmy poskytující internetové služby pravděpodobně povede k zavedení cenzury a porušování práv uživatelů internetu. Omezování volného předávání informací na internetu hrozí výrazně změnit samotnou podstatu internetu jako otevřené sítě pro všechny. Neméně alarmující je i to, že pro kontrolu šíření internetového obsahu budou v zájmu ochrany duševních práv použity stejné technologie, které používají autoritářské režimy pro potlačování základních práv svých občanů.

Volně zpracováno podle zprávy sdruženi La Quadrature du Net a European Digital Rights, která vydala i stínový report, ve kterém strategii Komise kritizuje.